Školní rok 2023/24

Jelikož se už kvapem blíží Vánoce, naladili jsme se svátečně i v České škole.

Při sobotním setkání děti předvedly, co všechno vědí o vánočních oslavách jak v Portugalsku, tak v Česku, a dokonce i v jiných zemích. Atmosféru dotvářely koledy, které jsme s mladšími školáky poslouchali při speciální vánoční dílničce. Vyráběly se všelijaké originální hudební nástroje, které jsme vzápětí měli šanci ozkoušet právě při zpěvu koled.

Ne náhodou jsme se pustili zrovna do této kreativní činnosti. Příští sobotu nás totiž místo tradiční výuky v Carcavelos čeká mikulášská besídka, kterou organizují ambasády České a Slovenské republiky. Program bude opravdu nabitý: tvořivá stanoviště pro děti, interaktivní divadelní vystoupení, společný zpěv doprovázený právě vlastnoručně vyrobenými instrumenty a nakonec přijde i Mikuláš se svými společníky. Přislíbená účast je vysoká a my se nemůžeme tohoto velkého československého setkání dočkat!

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Terka

Tak jsme se vydali na cesty.

My, nejstarší studenti České školy v Lisabonu. A jako správní cestovatelé jsme se nejprve pořádně a zodpovědně připravovali. A když pořádně, tak pořádně! Tak pořádně, že na cestu samotnou se poslední listopadovou sobotu tak nějak nedostalo… Inu, znáte to.

Začali jsme totiž vlastně „odzadu“. Co dělat, když na naší cestě něco nevyjde? Co si počít, když zabloudíme, když se ztratíme, když ztroskotáme? Probírali jsme, jak se orientovat v terénu, jak číst z hvězd, z pohybu Slunce, z letu ptáků, jak odhadnout nadmořskou výšku a jak zemskou šířku, jak o sobě dát vědět a jak si přivolat pomoc, zkrátka povolali jsme do služby všechny své zeměpisné i přírodopisné znalosti, abychom nebezpečnou situaci zvládli. Připomněli jsme si také osud některých slavných cestovatelů, kteří se dostali „do úzkých“ (že, Robinsone), a inspirovali jsme se jejich zkušenostmi. V zoufalém boji o život jsme se uchýlili i k té nejstarší trosečnické metodě: vzkazu v lahvi. Je to možná zastaralé, ale nic lepšího nás nenapadlo. Zkusili jsme si pár vzkazů i napsat, ukázalo se ale, že představa ztroskotání na opuštěném ostrově nás vlastně až tak neděsí:

„Čau! Mám se dobře! Nevím vůbec, kde jsem, ani nevím, jestli jsem na Zemi, protože tu prší čokoláda a medvědi se mnou mluví. Možná jsem jenom praštěná, ale vím, že se mám super! Píšu tuhle zprávu, abyste sem poslali jahody, protože tu nejsou a chci je jíst s čokoládou! Děkuju a mějte se dobře!“

Nezbytným základem úspěšné cesty je kvalitní mapa. Další část sobotního dopoledne jsme proto věnovali povídání o starých mapách. Zjistili jsme, že ty opravdu staré, třeba středověké mapy, se těm dnešním nepodobají ani vzdáleně a že naučit se v nich číst je nadmíru obtížné. Ale protože i to jsme nakonec šťastně zvládli, jsme na tu opravdou cestu, na niž se vydáme příští týden, skvěle a dokonale připraveni.

Takže za týden Na shledanou!

Za tým České školy v Lisabonu
Gabriela

Naše sobotní setkání se neslo v duchu cestování.

To se prolínalo ve všech aktivitách připravených pro děti. Začali jsme společným komunitním kruhem a pobavili jsme se o našich cestovatelských zážitcích. Zazpívali jsme si i písničku pod vedením učitele Petra. Ten si pro mladší děti nachystal vyprávění, které měly za úkol nejprve si poslechnout. Poté odpovídaly na záludné otázky týkající se příběhu. 😊

Stážistky Anička a Terka si pro děti připravily konverzační hru. Každé dítě dostalo vlastní roli, identitu občana nějakého státu. Ostatní děti hádaly, o jaký stát se jedná, a přiřadily mluvčího do seznamu států na papíru. Hra sklidila neobvyklý úspěch a děti bavila. Po krátké pauze jsme se přesunuli ven a zahráli si na tichou poštu propojováním dopravních uzlů. Zprávu v původním znění se nám bohužel doručit nepodařilo…

Na závěr jsme si zazpívali vánoční písničku, kterou složil učitel Petr.

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Anička

Letošní podzimní setkání nejstarších studentů české školy v Lisabonu se věnovala živlům a pohybu – a ani to poslední, které proběhlo 18. listopadu, nebylo výjimkou.

Po putování do minulosti Země, po dobrodružných výpravách na hladině světových moří a oceánů k neznámým kontinentům a po odvážném výletu jednotlivými vrstvami atmosféry až k hrozivému vzduchoprádnu nekonečného vesmíru, zaměřili jsme se tentokrát na nejmladší a zároveň nejrychleji se rozvíjející dovednost člověka při přesunu z místa na místo: na létání. Dozvěděli jsme se něco o dávných snílcích, kteří toužili napodobit let ptáků, vyprávěli jsme si o tragickém osudu řeckého stavitele Daidala, jemuž dala křídla svobodu a zároveň mu vzala syna, vzpomněli jsme (příznačně pouze „letmo“) na projekty vznášedel od renesančního génia Leonarda da Vinciho, až jsme nakonec společně s bratry Montgolfierovými před zraky krále Ludvíka XVI. v zahradách paláce Versailles naplnili první horkovzdušný balón a vyprovodili ho k oblakům. A i když na to onen gigantický, bohatě zdobený „Pokořitel nebes“, jak svůj výtvor Montgolfierové pojmenovali, ani trochu nevypadal, my už dnes víme, že jeho úspěšný let byl opravdu prvním krůčkem na cestě člověka vzhůru, na cestě ke hvězdám.

Připomněli jsme si pak i další závažné milníky v dějinách lidského pohybu vzduchem: vznik opravdových létajících strojů, pokusy s řiditelnými vzducholoděmi, zapojení letadel do válečných konfliktů, rozvoj civilní letecké dopravy, vynesení člověka na oběžnou dráhu Země, přistání Apolla 11 na Měsíci i vesmírnou pouť Voyageru. Zamysleli jsme se ale také nad tím, jak velkými oběťmi byly všechny tyto úspěchy vyváženy a kolik nadějných leteckých projektů už ztroskotalo… a to doslova.

Při rychlém setkání s dějinami vzduchoplavby si studenti české školy zároveň oživili či osvojili některé odborné termíny, které v běžné češtině tolik nepřijdou ke slovu. Krátkými výstupy v pozici dobových reportérů pak každý z nich zprostředkoval svým spolužákům záblesk atmosféry „starých časů“, kdy létání bylo na začátku své úžasné cesty či došlo k některému ze svých dosavadních vrcholů:

„Ano, ano, vítejte, vážení diváci, při vzletu vzducholodi Zeppelin! Máme tady historickou událost, která se jistojistě zapíše do dějin! A už tu máme i letce, který bude vzducholoď řídit! Podívejte, jak roztomile mává! Už vstupuje do kabiny… A už se vzducholoď vznesla! Hurá, třikrát hurá!… To to letí! Doslova. A nyní už jen můžeme čekat, jak bude vzduchoplavba pokračovat.“

Manzell u Bodamského jezera, 1900, první úspěšný let řiditelné vzducholodi hraběte Zeppelina

„Pusťte televize a rádia! Za chvíli poletí Saturn V! Poslouchejte, jak jsou všichni nadšeni! POZOR! Začíná to! Nastartovaly motory, nevím, jestli mě slyšíte, ale je to úžasné! Už to hoří! Pomalu se to začíná vznášet, jede to pomalu, ale jede a jede! Zrychluje se to! A už to pomalu přestáváme vidět! Můžeme říct, že vzlet byl úspěšný!“

Mys Canaveral, 11. října 1968, první přímý televizní přenos startu rakety Saturn V v rámci programu Apollo

„Vážení posluchači, právě stojíme před velikou událostí, která se bezpochyby zapíše do historie! Raketa Saturn V konečně zažehla své motory a prudký oheň se odráží od země, ó, jaký hluk! Dámy a pánové, rampa se začíná oddělovat a my můžeme sledovat to netrpělivé chvění rakety! Za malý okamžik uvidíme veliké plavidlo s určitě natěšenou posádkou vznést se do nekonečných výšin! Dámy a pánové, je to tady za 3, 2, 1… START! Saturn V se momentálně odlepil od země a míří ke hvězdám!“

Mys Canaveral, 21. prosince 1968, první pilotovaný let mimo oběžnou dráhu Země (na oběžné dráze kolem Měsíce)

Za tým České školy v Lisabonu,
Gabriela

Podzimní počasí zaválo i na sobotní setkání České školy.

Prožili jsme s dětmi hravý program poháněný od začátku do konce silou větru. Ukázali jsme si, jak tento přírodní živel funguje, na vlastní kůži – už při výrobě větrníků, které jsme roztáčeli dechem. Ten jsme potřebovali i při hře foukacího fotbálku a v neposlední řadě jsme posílili plíce i u nafukování balónků.

Je známá věc, že v České škole vždy spojujeme příjemné s užitečným a zábavu s češtinou. Při sobotním dovádění si naši žáci opět měli příležitost procvičit své vyjadřovací schopnosti, ať už během společné diskuze o větru a jeho úloze na naší planetě, tak při poslechu instrukcí u samotného tvoření. Navíc se účastnili výzkumu jedné ze stážistek, který se dotýká tématu bilingvismu u dětí. Coby respondenti děti poslouchaly nahrávky různých mluvčích češtiny a jejich jazykové dovednosti prověřil pracovní list.

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Terka

V sobotu 4. 11. jsme se s dĕtmi a jejich rodiči opĕt setkali v České škole.

Na úvod jsme si zopakovali barvy a trochu se protáhli. Dĕti si tentokrát přinesly do školy nejrůznĕjší potraviny z dĕtské kuchyňky, a tak jsme si v přízemí univerzity otevřeli malou kavárnu s velmi pozornou obsluhou. Malí kavárníci dychtivĕ připravovali vše, co si jejich zákazníci objednali. V rychlosti nachystali zapečenou brokolici se sýrem, cheesecake nebo kafíčko s dortem. Práci si mezi sebou spravedlivĕ rozdĕlili, takže zatímco jeden připravoval objednávku, jiný přebíral platbu, další ji ukládal do pokladny a mezitím se nejmladší ze skupinky svĕdomitĕ zamýšlel nad nabídkou na další den. Když byli všichni zákazníci obslouženi, přesunuli jsme se do našeho čtecího domečku, kde si u poslechu pohádky O pejskovi a kočičce dĕti odpočinuly.

Za tým České školy v Lisabonu,
Kamila

V sobotu 11. listopadu jsme se mladšími školáky na začátku výuky vrátili k tématu voda.

Doplňovali jsme pracovní listy zaměřené na cyklus vody, dopisovali jsme popisky k obrázkům a luštili křížovku. Poté jsme si představili nové téma, o kterém jsme si spolu popovídali. Konkrétně se jednalo o téma vzduch. Co se pohybuje ve vzduchu? Co je to vzduch a k čemu je nám dobrý? Paní učitelka Kamila dětem připravila čtení z knihy Holub Kolumb od Emmy Pecháčkové. V textu se skrývala těžká slova jako například našprtat se, elitní nebo operní diva, která jsme si před čtením textu vysvětlili. Děti měly za úkol poslouchat příběh a poté jsme se bavili o tom, o čem text byl a jak by mohl pokračovat. Závěr výuky jsme věnovali kreativním úkolům.

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Anička

V sobotu 4. 11. jsme se s mladšími žáky věnovali tématu z předešlého týdne, a to konkrétně tajemství vody.

Naše výuka začala v komunitním kruhu, kde jsme si popovídali a proběhlém Sokolském běhu a zároveň si připomenuli, co jsme dělali týden před tím. Vzpomněli jsem si na to, jak jsme vyráběli lodičky a parníky z papíru nebo ochutnávali různé roztoky a hádali, ve které lahvičce se skrývá čistá pitná voda.

Na to vše jsme navázali s tématem oceánu. Nachystali jsme předměty, které se nachází v moři nebo na pobřeží a hráli hru, při které děti měly za úkol uhádnout, o jaké předměty se jedná. Také jsme společně tvořili myšlenkovou mapu. Co si spojujete se slovem oceán? Co můžeme v oceánu najít a co tam žije? Jednotlivé podněty nám byly podkladem pro koláž, kam každý přispěl svým originálním výtvorem. Ať už se jednalo o kresbu nebo o papírovou loď. Pustili jsme si písničku Velká velrybářská výprava od skupiny Pacifik a pobavili se o jejím textu.

Na závěr výuky jsme se připojili ke starším dětem. Ty nám ukázaly svou práci a představily jednotlivé objevné cesty a mořeplavce, kteří je absolvovali. Vyrobily také lodičky z korkových zátek, špejle a papíru. Ve velkém lavoru jsme vyzkoušeli, jestli opravdu plavou. 😊

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Anička

Velkým společným tématem zatím posledního sobotního setkání žáků a učitelů České školy v Lisabonu byla voda.

Ze vší té vody, co jen jí na světě je, si skupinka nejstarších studentů vybrala vodu slanou: zaměřila tedy svoji pozornost na světové oceány a moře.

Nejprve přišly ke slovu, jako obvykle, pradávné báje a legendy, tentokrát pochopitelně o vodě. Věděli jste například, že podle starých židovských příběhů, byla voda na samém počátku stvoření a že svět tedy nevznikl „z ničeho“, nýbrž „z vody“? Alespoň tak to pro nás před lety převyprávěl vynikající český spisovatel Eduard Petiška. Jeho literární jazyk je bohatý a krásný, ale také náročný, takže hned úvodní část sobotního vyučování přinesla dětem množství těžkých úkolů, když si musely osvojit pro ně dosud neznámá, méně užívaná slova a slovní obraty a porozumět složité struktuře příběhu.

Ve druhé části vyučování jsme se společně vypravili prozkoumat světový oceán. Prostřednictvím hádanek jsme si připomněli množství základních faktů: který oceán je největší a který nejhlubší, proč je voda v moři slaná či jaký je rozdíl mezi okrajovým a vnitřním mořem. Porovnali jsme česká a portugalská označení světových moří, oceánů, průlivů a kontinentů a nakonec jsme přidali pár vyslovených kuriozit, třeba ve kterém velkém zálivu jsou k vidění ostrorepi.

No schválně, ve kterém?

(Jasně že v Bengálském! To přece ví každý!)

Za tým České školy v Lisabonu
Gabriela

Z vesmírné mise, která proběhla v České škole minulou sobotu, jsme se s mladšími školáky v pořádku vrátili na planetu Zemi. I na ní je ale stále co objevovat! A protože se jí také přezdívá „modrá planeta“, naším dalším tématem se stala voda.

Na začátku hodiny se rozproudila diskuze o různých podobách vody a její důležitosti pro život člověka. Děti se ptaly na důležité otázky a společně na ně hledaly odpovědi, přitom jsme si připravovali jazykovou výbavu na další práci s tímto specifickým tématem. Následovalo kreslení na velký papír, který děti zaplnily právě různými asociacemi se světem vody. Hlavní výzkumnou aktivitu představovala práce v improvizované laboratoři, v níž jsme se proměnili na vědecké pracovníky a měli za úkol prozkoumat různé vzorky vody všemi smysly, především jsme ale používali chuť. Experiment se neobešel bez silných zážitků a k tomu jsme se sami přesvědčili o tom, jak funguje voda jako rozpouštědlo. Také jsme se dozvěděli, proč je tato její vlastnost důležitá pro všechny živé organizmy.

Na konci setkání jsme si ještě stihli zazpívat s kytarou pár písniček o vodě. Máme na toto téma ale ještě v záloze mnoho zábavných aktivit, takže se nám pravděpodobně „přelije“ i do další soboty.

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Terka

V sobotu 14. října navazujeme na program z minulého týdne a opět se přesouváme do dalekého vesmíru. Tentokrát objevovat jednotlivé planety Sluneční soustavy. Na začátku dne se přivítáme v komunitním kruhu a pak rovnou řešíme úkoly spojené s vesmírným videem. Později zamíříme ven, kde nás čeká navigační hra. Instrukce zamotají hlavu nejednomu školákovi. Každé dítě podle přidělené nápovědy hledá pracovní list planety, které se bude věnovat. Součástí listu je i příprava hádanky. Dítě si přečte více o své planetě a představí se ostatním, aniž by prozradilo její jméno. Hádej, kdo jsem? Na závěr dne se věnujeme čtení knih, které si děti vyberou.

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Anička

Nesmírně vesmírné téma nás v České škole pohltilo jako černá díra, a tak jsme v objevování nekonečna pokračovali i další sobotu. Starší studenti, kteří před týdnem absolvovali náročný kosmonautský trénink v podobě diskuzí o daném tématu, se nyní mohli vypravit na nefalšovanou vesmírnou misi. Jejich hlavní výbavou byla kreativita a samozřejmě komunikační dovednosti v češtině, které se u nich při každém setkání rozvíjejí rychlostí několika světelných let!

Na začátku si posádka zopakovala informace o Sluneční soustavě. K tomu pomohl pracovní list a práce s planetárním modelem, který minule děti vytvořily. Potom jsme coby mimozemšťané přistáli na neznámé planetě – místní obyvatelé jí prý říkají Země. Po poradě s kapitánem naší vesmírné lodi byl cíl mise jasný: nasbírat vzorky, které analyzujeme v naší laboratoři, abychom se dozvěděli co nejvíce o zdejší populaci. Průzkumníci se rozutekli do všech směrů a přinášeli opravdu zajímavé nálezy – vodu, vzduch, nůžky, kšiltovku, rostliny či podivnou věc zvanou toaletní papír. Nejdříve nebylo jasné, k čemu předměty slouží, po zapojení našich (mozkových) databází ale každý průzkumník přednesl kolegům referát o svém nálezu a my se opět dozvěděli mnoho nového.

Na konci vesmírného putování nám zbyla i chvilka na zamyšlení nad tím, jak by asi vypadala naše ideální planeta. Pod rukama studentů se psaly různé zajímavé popisy a příběhy, až nám bylo líto, že jsou to opravdu jen smyšlené světy. Tak schválně, kam se vydáme příště?!

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Terka

Nejstarší studenti České školy v Lisabonu zažili v sobotu 7. října Velký třesk!

Alespoň v obrazném náznaku a především prostřednictvím vlastní bohaté fantazie jsme se ocitli na počátku všeho – byli jsme u toho, když vznikl vesmír. Prošli jsme etapou třeskuté etapy vývoje vesmírných těles, mlhovin, galaxií a planetárních soustav. Nejvíc nás zajímala ta naše – Sluneční. Vědeckou teorii o vzniku Sluneční soustavy a zrodu planety Země jsme srovnávali se zajímavými verzemi našich dávných předků, kteří své představy vtiskli do starých bájí, mýtů a legend.

Děti se postupně zabývaly strukturou Sluneční soustavy, původem a složením planet i pohybem přirozených i člověkem vytvořených vesmírných poutníků – asteroidů, meteorů, komet, ale také vesmírných stanic, satelitů a průzkumných sond typu Voyager 1 a Voyager 2. Pátrali jsme po původu názvů planet Sluneční soustavy a spojovali je se známými mytologickými příběhy. Vytvářeli jsme hypotézy, pouštěli se do diskuzí, debat a polemik, a to samozřejmě česky – za intenzivního rozšiřování slovní zásoby a osvojování nových pojmů, odborných termínů a slovních obratů. V úspěšné kooperaci všech dětí vznikl velký dvojrozměrný model Sluneční soustavy s přesným vyobrazením velikostních poměrů, vzdáleností i vzhledu planet.

Velké téma nás zaujalo. Otevřelo příležitost k položení mnoha zajímavých otázek, z nichž mnohé na odpověď teprve čekají, takže náš vesmírný projekt bude určitě pokračovat.

Za tým České školy v Lisabonu
Gabriela

První říjnovou sobotu jsme se školkovými dětmi využili prostředí klidného parku nedaleko Nova School of Business, kde si děti během rozcvičky potrénovaly nejrůznější zvířecí pohyby jako skákání, plazení, šplhání nebo prolézání. Později se na dětském hřišti svezly na krokodýlovi, zaplavaly si s delfíny, kličkovaly mezi chapadly chobotnice nebo si vyšplhaly na palmu. Nechybělo ani stavění příbytků pro zvířátka, která si děti přinesly za úkol do školy. Na hřišti se děti opravdu vyřádily a nejradši by v hraní pokračovaly až do pozdního odpoledne. Domluvili jsme se proto, že se budeme tématu zvířátek věnovat i během příštího setkání.

Za tým České školy v Lisabonu
Kamila Kyjanková

V sobotu 7. října jsme se s dětmi vypravili až do dalekého vesmíru, až tam, kde parkují komety, jak se zpívá v písničce Letím hledat světy od Kašpárka v rohlíku. S mladšími školáky jsme si připoměli názvy planet naší Sluneční soustavy. Poté si každý vymyslel svoji vlastní planetu, jako třeba Brambozemi nebo skupinu planet, kde najdeme zmrzlinu, dort, bazén, pejska nebo jahody s možností přepravovat se z jedné planety na druhou. Překvapilo nás, že v Brambozemi je zakázáno jíst brambory. Po krátké přestávce jsme venku hráli hru Hádej, na co myslím. Na závěr jsme se začetli do knížek podle vlastního výběru. 😊 Přestože jsme byli nuceni na chvíli opustit kosmickou loď, příští týden se do ní zase vrátíme!

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Anička

Nejstarší studenti české školy v Lisabonu navázali minulou sobotu 30. září na jedno z témat, jemuž jsme se věnovali již v minulosti: na téma „Potopy světa“.
Připomněli jsme si, že tento motiv byl zaznamenán nejen v Eposu o Gilgamešovi, kde jsme jej potkali poprvé, ale vyskytuje se v rozmanitých podobách v mnoha bájích a mýtech celého světa, kde má ale různé významy.
Děti se postupně rozpomněly na mnohé podrobnosti, které již o starozákonním vypravování o praotci Noemovi, strašlivé potopě či stavbě záchranné lodi znaly. Pokud jsme společně narazili na nejasnost, například co je vlastně archa či kde přesně leží hora Arrarat, podařilo se nám tyto malé „záhady“ zdárně rozluštit. Náročnější úlohy, například spočítat množství zvířecích druhů, které na záchranném plavidle trávily nedobrovolně čas potopy, si zvídaví jedinci (že, Gabrieli) odnesli domů jako dobrovolný samostatný úkol. Zároveň jsme si procvičili některé náročnější mluvnické jevy: připomněli jsme si, co jsou to synonyma a antonyma, a zopakovali jsme si základní principy tvorby slov v češtině.
V závěru sobotního vyučování jsme si na příkladu drobné epizody s holubicí, která Noemovi přinesla šťastnou zprávu o objevení suché země, ukázali, jak i tisíc let starý příběh dokáže zůstat přes propast času stále živý a srozumitelný.

Za tým České školy v Lisabonu
Gabriela

Tentokrát jsme se se školkovými dětmi zaměřili na poznávání a správné pojmenování barev. Děti se po krátké rozcvičce doslova vrhly na LEGO kostky a začaly tvořit barevné stavby. Pro nejmenší děti bylo velkou motivací postavit si barevný komín, starší děti si vylosovaly plánek stavby a nadšeně tvořily podle zadání. Ve druhé části programu děti kreslily akvarelovými pastelkami dle vlastní fantazie. Práci jsme si zpříjemnili poslechem a zpěvem lidových písniček. Na závĕr jsme se rozloučili říkankou s pohybem.

Za tým České školy v Lisabonu
Kamila Kyjanková

Poslední zářijové setkání jsme s dětmi zahájili poslechem a zpěvem známé písničky Září od Uhlíře a Svěráka. Povídali jsme si o měsících v roce a změnách počasí, které s jejich střídáním přicházejí. A u zpívání a přírody jsme zůstali i po zbytek programu – čekala nás dynamická hra v podobě šifrování, která všechny držela v napětí po celé dopoledne. Děti totiž postupně řešily dílčí úkoly v podobě křížovky, osmisměrky či dokonce diktátu, které na sebe navazovaly a vedly je slovo po slově až k odhalení názvu další písničky. Skladbu Žeru naši planetu od Pokáče jsme si nejen poslechli, ale na konci setkání i zazpívali společně s kytarovým doprovodem a s pomocí starších žáků. Ještě předtím jsme ale stihli prodiskutovat různá témata spojená s ochranou přírody, která text písničky otevřel.

Ekologické šifrování pokračovalo po přestávce i při venkovních aktivitách – děti čekala odpadková stezka a došlo i na třídění vybraných předmětů do správných kontejnerů. Při každém úkolu byla opět klíčová spolupráce a společné zapisování číselných údajů, které z jednotlivých činností vyplývaly. Po velkých počtech jsme se konečně dozvěděli jméno další písničky – tentokrát šlo o Ekosong. U jeho poslechu jsme potrénovali pravopis vybraných slov, která bylo třeba doplnit na příslušná místa v textu. Ačkoliv je většinou psaní činnost velmi neoblíbená, díky chytlavé melodii se jí všichni zhostili s neobvyklým zápalem. Na samém konci setkání jsme spojili síly se staršími žáky, kteří nás ve zpěvu podpořili a předvedli také, jaké písně se naučili oni. A i když by se takový program mohl zdát náročný na hlasivky, mnozí z nás si ještě při odchodu broukali nové nápěvy…

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Terka

Po týdnu, který utekl jako voda, se opět setkáváme v České škole v Lisabonu. Je sobota 23. září 10.00 a nás čeká den plný aktivit, které pro děti připravily paní učitelky Kamila, Terka a Anička.

Nejmenší děti si s Kamilou společně zacvičí, zahrají a tvoří z barevného papíru na téma podzimu.

Školáci s Aničkou a Terkou navazují na téma z minulého týdne – les. Povídají si o zvířatech a na základě poslechu písničky V lese uvádějí, co do lesa nepatří. Po hmatu poznávají přírodniny, které se ukrývají v tajemné krabici. Venku pak hrají „Vymění si místo ten“ nebo na „Rybičky a rybáře“. Nakonec si zahrají pexeso s pohádkovými bytostmi a složí dohromady pohádkové příběhy. A to už je konec sobotního setkání.

Nezbývá nic jiného než se těšit na ten další a doufat, že vyjde krásné počasí jako doposud!

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Anička

První podzimní den jsme v České škole Lisabon s tĕmi nejmenšími zapojili představivost a nechali se vtáhnout do hry s papírovou ruličkou. Dĕti se nejprve promĕnily v letadla, pozdĕji využily ruličku jako dolekohled, kterým pozorovaly a popisovaly vĕci kolem sebe. Po malé pauze jsme vĕnovali chvíli času povídání o změnách, které probíhají v přírodĕ na podzim, abychom na závěr opĕt využili papírové ruličky, které nám tentokrát posloužily jako kmeny podzimních stromů. Dĕti si z barevných papírů natrhaly listy a dotvořily korunu stromu.

Za tým České školy v Lisabonu
Kamila Kyjanková

I na druhé setkání v novém školním roce zavítali naši příznivci v hojném počtu, což nás moc těší. Pro předškoláky připravila paní učitelka Kamila program plný básniček, písniček, cvičení a her a děti si s ní užily pěkné dopoledne na čerstvém vzduchu. 

Ty nejstarší čekal výlet do daleké minulosti až k počátkům písma, ústní slovesnosti a základům světové literatury. Pod vedením paní učitelky Gabriely se pustili do nelehkého Eposu o Gilgamešovi. I takto náročné dílo lze zpracovat poutavou formou, což dokazují nádherné kresby dětí doplněné dokonce o zápisy v klínovém písmu.

Pro „střední“ věkovou skupinu, která byla nejpočetnější, byl připravený tematický program, který děti zavedl do lesa. Během něj poznávaly lesní rostliny a živočichy, hledaly cestu v bludišti, četly a nápaditě dotvářely pohádku o jednom sportovně založeném zajícovi a nechyběla ani kreativní chvilka v podobě lesního básnění. Počasí nám přálo a vyřádili jsme se i venku – dříví z lesa jsme vozili na trakařích, zahráli si pétanque s kaštany a během venkovního dovádění jsme jen tak mimochodem zvládli potrénovat paměť i český pravopis.

A ač by se mohlo zdát, že sobotní setkání probíhalo na třech oddělených frontách, opak je pravdou – nejstarší děti si ve zbývajícím čase stihly ještě připravit pár úkolů pro své mladší kamarády. Ti je nadšeně plnili a jejich úspěch udělal radost všem zúčastněným včetně lektorského týmu. Po další příjemné sobotě jsme napjatí, co spolu zažijeme příště!

Za tým České školy v Lisabonu
stážistka Terka

Prázdniny se nachýlily ke svému konci, děti zasedly do školních lavic… A jak je každoroční tradicí, setkáváme se s dětmi a rodiči v České škole v Lisabonu. Je sobota 9. září 10.00 a slunce nás vítá svými paprsky, tak jako ředitel a učitelé české školy vítají všechny příchozí. Setkání se odehrává v prostorách univerzity Nova SBE v přímořském Carcavelos, tak jak je zvykem.

Co nás po prázdninách čeká? Koho nového ve škole potkáme? To vše se dozvíme na úvodním setkání. Zajímá nás, kdo jsou nové stážistky, které k nám zavítaly až z Brna. Děti se ptají na to, jaká je jejich oblíbená barva, oblíbené zvíře nebo jaké dělají volnočasové aktivity. Na otázku, kolik dívky váží, děvčata neodpovídají. 😊 Ředitel Petr vytahuje kytaru a začíná se zpívat. Chytlavou písničku, během které se děti navzájem představí.

V rámci následující aktivity děti malují své zážitky z prázdnin, a pak o nich i vyprávějí. A že těch krásných chvil bylo! Západ slunce na pobřeží hrající všemi barvami, návštěva České republiky – konkrétně města Mělník, kde se stékají dvě velké řeky – Labe a Vltava, návštěva prarodičů. Zážitkem může být i dobré jídlo, jako například hamburger z McDonaldu. Kdo by ho neměl rád? Děti se nechávají unášet svou fantazií a překvapují nás svými výtvory. Čas se bohužel chýlí ke konci a nastává loučení. Ještě že se příští týden opět setkáme.

Za tým České školy v Lisabonu
Anna Tomšíková