Klub Čechů a Slováků v Portugalsku

Nenechte si ujít společný koncert profesorů a žáků pražské a lisabonské konzervatoře v úchvatných prostorech divadla Thalia  Ministerstva vědy a vysokého školství.

Program:

STUDENTI LISABONSKÉ KONZERVATOŘE
Francisco Moz Carrapa – kytara
• Hommage a Villa-Lobos – Roland Dyens (1955-)
II Danse Caractérielle et Bachianinha
III Andantinostalgie
IV Tuhu
Guilherme Raminhos – kytara
• Sonata del Caminante – Leo Brouwer (1939-)
IV Toccatta Nordestina
João Alexandre – akordeon
• Sonata Rem K517 – D. Scarlatti (1685-1757)
• Dança dos Palhaços – Fernando Ribeiro (1935-)

STUDENTI PRAŽSKÉ KONZERVATOŘE
Jolana Novotná – kytara
Sonata Mi m – Jarmil Burghauser (1921-1997)
Markéta Laštovičková – akordeon
• Sonata K 455 – Domenico Scarlatti (1685-1757)
• Sonata Nr. 1 – II e III and. – Vjatscheslav Semionov (1946)
• Indian dance – Jan Meisl (1974)

PROFESSOŘI LISABONSKÉ KONZERVATOŘE
Júlio Guerreiro – kytara
• Fantasia op.70 – A. Victorino d Almeida (1940)
Paulo Jorge Ferreira – acordeão
• Improviso
Duo – Júlio Guerreiro / Paulo Jorge Ferreira
• Metamorphosen – Petr Fiala
I Largo
II Allegro Ritmico
III Moderato
IV Allegro Feroce

PROFESOŘI PRAŽSKÉ KONZERVATOŘE
Petr Paulů – kytara
• Remembering Prague – Štěpán Rak (1945)
Duo – Petr Paulů / Ladislav Horák – akordeon
• Minuetto pomposo – Joaquin Rodrigo (1901 -1999)
• On an Overgrown Path – Leoš Janáček (1854 -1928)
• Nightclub – Astor Piazzolla (1921-1992)
• Sons de Carillhões – João Pernambuco (188 -1947)

DIVADLO THALIA V QUINTĚ DAS LARANJEIRAS

Quinta das Larangeiras byla v 17. století zemědělskou usedlostí nazývající se Quinta de Santo António. Na počátku 19. století byla svým tehdejším majitelem hrabětem z Farrobo přestavěna na šlechtický palác. Hrabě rád stavěl na odiv své bohatství a byl znám svými výstřednostmi. Do zahrady paláce kromě soch, byst a fontán nechal pořídit také klece se lvy, tygry a jaguáry.

Hrabě z Farrobo holdoval hudbě a divadlu a v roce 1820 nechal postavit vedle paláce divadlo a dal mu jméno řecké múzy komedie Thálie.

V roce 1842 byla budova divadla přestavěna pod vedením architekta Fortunata Lodiho, autora divadla Teatro Dona Maria II, a při příležitosti jeho znovuotevření se 26. února 1843 konala velkolepá slavnost s nevídaným plynovým osvětlením na počest královny D. Marie II. V paláci bylo plynové světlo zavedeno už v roce 1830, dávno před tím, než mělo toto veřejné osvětlení město Lisabon. V roce 1862 bylo divadlo zničeno požárem a zůstalo v troskách, neboť hrabě z Farrobo již byl v té době na mizině.

V roce 1874 byl palác se zahradou prodán ve veřejné dražbě španělskému vévodovi z Abrantes a Liñares a poté měnil majitele, kteří palác různě přestavovali a rozšiřovali. V roce 1905 hrabě z Burnay věnoval téměř celé pozemky Quinty das Laranjerias zoologické zahradě. V roce 1940 koupilo palác se zahradou Ministerstvo kolonií a bylo v něm umístěno Námořní muzeum. V budově se postupně střídala další ministerstva, avšak teprve Ministerstvo vědy, techniky a vysokého školství, které se tam usadilo v roce 2005, se ujalo v roce 2010 rekonstrukce Divadla Thalia.

Elegantní architektonický projekt obnovy divadla využil zachované struktury původního foyeru, hlediště a jeviště a navrhl mnohofunkční prostor pro pořádání konferencí, seminářů, pracovních setkání, recepcí, koncertů či divadelních představení. Nový vzhled Divadla Thalia se vyznačuje objemy původních scénických prostorů spojenými s novou přední částí moderních obslužných prostorů s pohledem na ulici Estrada das Laranjeiras, vnitřek budovy a přírodu zahrady.

A výsledek stojí za to. Přijďte se podívat u příležitosti koncertu pražské a lisabonské konzervatoře.