Letošní podzimní setkání nejstarších studentů české školy v Lisabonu se věnovala živlům a pohybu – a ani to poslední, které proběhlo 18. listopadu, nebylo výjimkou.
Po putování do minulosti Země, po dobrodružných výpravách na hladině světových moří a oceánů k neznámým kontinentům a po odvážném výletu jednotlivými vrstvami atmosféry až k hrozivému vzduchoprádnu nekonečného vesmíru, zaměřili jsme se tentokrát na nejmladší a zároveň nejrychleji se rozvíjející dovednost člověka při přesunu z místa na místo: na létání. Dozvěděli jsme se něco o dávných snílcích, kteří toužili napodobit let ptáků, vyprávěli jsme si o tragickém osudu řeckého stavitele Daidala, jemuž dala křídla svobodu a zároveň mu vzala syna, vzpomněli jsme (příznačně pouze „letmo“) na projekty vznášedel od renesančního génia Leonarda da Vinciho, až jsme nakonec společně s bratry Montgolfierovými před zraky krále Ludvíka XVI. v zahradách paláce Versailles naplnili první horkovzdušný balón a vyprovodili ho k oblakům. A i když na to onen gigantický, bohatě zdobený „Pokořitel nebes“, jak svůj výtvor Montgolfierové pojmenovali, ani trochu nevypadal, my už dnes víme, že jeho úspěšný let byl opravdu prvním krůčkem na cestě člověka vzhůru, na cestě ke hvězdám.
Připomněli jsme si pak i další závažné milníky v dějinách lidského pohybu vzduchem: vznik opravdových létajících strojů, pokusy s řiditelnými vzducholoděmi, zapojení letadel do válečných konfliktů, rozvoj civilní letecké dopravy, vynesení člověka na oběžnou dráhu Země, přistání Apolla 11 na Měsíci i vesmírnou pouť Voyageru. Zamysleli jsme se ale také nad tím, jak velkými oběťmi byly všechny tyto úspěchy vyváženy a kolik nadějných leteckých projektů už ztroskotalo… a to doslova.
Při rychlém setkání s dějinami vzduchoplavby si studenti české školy zároveň oživili či osvojili některé odborné termíny, které v běžné češtině tolik nepřijdou ke slovu. Krátkými výstupy v pozici dobových reportérů pak každý z nich zprostředkoval svým spolužákům záblesk atmosféry „starých časů“, kdy létání bylo na začátku své úžasné cesty či došlo k některému ze svých dosavadních vrcholů:
„Ano, ano, vítejte, vážení diváci, při vzletu vzducholodi Zeppelin! Máme tady historickou událost, která se jistojistě zapíše do dějin! A už tu máme i letce, který bude vzducholoď řídit! Podívejte, jak roztomile mává! Už vstupuje do kabiny… A už se vzducholoď vznesla! Hurá, třikrát hurá!… To to letí! Doslova. A nyní už jen můžeme čekat, jak bude vzduchoplavba pokračovat.“
Manzell u Bodamského jezera, 1900, první úspěšný let řiditelné vzducholodi hraběte Zeppelina
„Pusťte televize a rádia! Za chvíli poletí Saturn V! Poslouchejte, jak jsou všichni nadšeni! POZOR! Začíná to! Nastartovaly motory, nevím, jestli mě slyšíte, ale je to úžasné! Už to hoří! Pomalu se to začíná vznášet, jede to pomalu, ale jede a jede! Zrychluje se to! A už to pomalu přestáváme vidět! Můžeme říct, že vzlet byl úspěšný!“
Mys Canaveral, 11. října 1968, první přímý televizní přenos startu rakety Saturn V v rámci programu Apollo
„Vážení posluchači, právě stojíme před velikou událostí, která se bezpochyby zapíše do historie! Raketa Saturn V konečně zažehla své motory a prudký oheň se odráží od země, ó, jaký hluk! Dámy a pánové, rampa se začíná oddělovat a my můžeme sledovat to netrpělivé chvění rakety! Za malý okamžik uvidíme veliké plavidlo s určitě natěšenou posádkou vznést se do nekonečných výšin! Dámy a pánové, je to tady za 3, 2, 1… START! Saturn V se momentálně odlepil od země a míří ke hvězdám!“
Mys Canaveral, 21. prosince 1968, první pilotovaný let mimo oběžnou dráhu Země (na oběžné dráze kolem Měsíce)
Za tým České školy v Lisabonu,
Gabriela