Počáteční komunitní kruh ovládla přirozená zvědavost vyvolaná přítomností nové stážistky Míši. Vzájemné představování doplněné spoustou zpytavých otázek se ukázalo jako výborné řečové cvičení, kterému byl ponechán volný průběh. Děti zkoušely získat informace o Michaele a podat informace o sobě. A také ukázat a vysvětlit, co vlastně ve škole děláme. Prozradily, že nás právě teď zajímají knížky, že čteme na pokračování, střídáme se ve čtenářské štafetě, snažíme se porozumět textům písniček, zpíváme, objevujeme v knížkách nová slova. Slova a jejich význam se nakonec stala těžištěm našeho sobotního setkání.
Didaktická hra zaměřená na obratné zprostředkování významu slova, aniž by slovo bylo vysloveno, všechny zaujala. Zúčastnily se děti, zúčastnili se i dospělí. Sahali jsme pod neprůhledný šátek v napjatém očekávání, které české podstatné jméno nám připraví napínavou chvilku. Hra se opakovala, dokud jsme připravenou zásobu slov nevyčerpali. Každý z nás si chtěl práci se slovem vyzkoušet vícekrát. Od slova je už jen krůček k větě. Měli jsme velkou radost, když se během hry rozmluvili i ti tradičně málomluvní. A kdyby jen rozmluvili! Sešli jsme se tentokrát v sestavě, která umožňovala podpořit individuálně každého, kdo to právě potřeboval. A tak byla příležitost věnovat se vybrané knížce umocněna trpělivou pomocí zkušeného čtenáře. (Petr)