Všechno jako obvykle začalo v kruhu i v naší dnešní sobotní české škole. Naší stážistce Míše a všem, kteří s námi neprožili Noc s Andersenem, jsme podali přehlednou zprávu o našich nevšedních večerních a nočních zážitcích s knihou. Učili jsme se přitom položit správně otázku, formulovat odpověď a pozorně naslouchat.
Schopnost porozumět čtenému českému textu jsme si ověřili při poslechu Andersenovy pohádky Děvčátko se sirkami. Na půdorysu dramatizované četby jsme poznávali výrazové prostředky, které podporují představivost a pomáhají vytvářet atmosféru příběhu. Ve snaze vytvořit smutnému závěru pohádky veselý kontrast jsme se pustili do vlastní tvorby. Předávali jsme si originální a nápadité úryvky vznikajícího vyprávění jako štafetu, což zažehlo nebývalé tvůrčí nadšení. Vznikly tak fantaskní povídky O šílené bitvě jezevců a lišek a O obřím hladovém mravenci, který nakonec snědl sám sebe“. Tento experiment otevřel cestu téměř nezkrotitelnému proudu dětské imaginace. Spontáně se vytvořily debatní kroužky, v nichž se za pomoci her, hádanek a obrázků řešily záhady vyplývající z vytvořených příběhů. Myšlenková mapa souvislostí pokryla celou tabuli do posledního bílého místečka. Vysvětlovala se hlásková stavba slova, použití háčků a čárek, ale také velikost vesmírných těles nebo princip vulkánu. Probíhala všesměrná, usilovná a přitom velmi ohleduplná řízená komunikace. Výhradně v češtině. Řada dalších připravených námětů zůstala v záloze, nebylo by užitečné úspěšnou tvůrčí aktivitu zbourat. Sešel se nás rekordní počet ve všech věkových vrstvách a máme radost, že se v mnoha motivačně silných momentech rozmluvili i ti ostýchavější.