Židle stojí v kruhu – můžeme začít! Ale pozor – tentokrát se nás sešlo mnohem víc, než posledně, takže většina z nás ještě nezná Míšu. To musíme napravit. Ke slovu přichází vzájemné představení spojené se zvídavými otázkami: Kdo jsi? Co umíš? Co tě baví nejvíc? Co čteš? Jakou hudbu posloucháš? Kratičké příběhy našich zájmů, dovedností a zábav pomáhají posílit naše vyjadřování i porozumění.
Příběh zlobivého Oskara z knihy „Výlet do Lumpárie“ se slibně rozvíjí. Dokážeme zápletku pochopit, dokážeme četbu na pokračování sledovat tak pozorně, že odpovíme na každou otázku, která z přečteného textu vychází. A zajímá nás, co bude dál. Kniha obsahuje mnoho zajímavých slov, která je třeba vysvětlit. Nevadí. Naopak – můžeme si osvojit řadu nových českých slovíček.
A už navazuje hra s předměty – máme je tu všechny v reálné podobě v tajemném batohu. Pojmenujeme je, zapíšeme jejich názvy na tabuli, vysvětlíme, kde se běžně vyskytují, jaké mají vlastnosti a k čemu jsou dobré. Pozorujeme, mluvíme, píšeme. Ve hře jsou: lžíce, šiška, číslo, křída, citron, vajíčko, hadice, květináč a sklenice. Každý předmět má svůj příběh. A ejhle – ve všech pojmech jsme intuitivně napsali správně měkké i. A už se nám z nich klube pravidlo o měkkých souhláskách ž š č ř c j ď ť ň.
Bylo to náročné? Odpočineme si při pohybové hře a hned potom se pustíme do hledání úkolů popsaných na proužcích papíru, které jsou na opěradlech židlí nalepeny v pořadí určeném textovým pokynem. Kdo chce být úspěšným řešitelem, musí pozorně číst. A taky psát, protože úkoly nám sdělují, co máme zjistit a kam zjištěnou informaci celou větou napsat. Hru by chtěl dokončit každý. Dokud nejsou všechny úkoly splněny, nekončíme. Na pár závěrečných písniček zůstalo jen několik minut. (Petr)