Velkým společným tématem zatím posledního sobotního setkání žáků a učitelů České školy v Lisabonu byla voda.
Ze vší té vody, co jen jí na světě je, si skupinka nejstarších studentů vybrala vodu slanou: zaměřila tedy svoji pozornost na světové oceány a moře.
Nejprve přišly ke slovu, jako obvykle, pradávné báje a legendy, tentokrát pochopitelně o vodě. Věděli jste například, že podle starých židovských příběhů, byla voda na samém počátku stvoření a že svět tedy nevznikl „z ničeho“, nýbrž „z vody“? Alespoň tak to pro nás před lety převyprávěl vynikající český spisovatel Eduard Petiška. Jeho literární jazyk je bohatý a krásný, ale také náročný, takže hned úvodní část sobotního vyučování přinesla dětem množství těžkých úkolů, když si musely osvojit pro ně dosud neznámá, méně užívaná slova a slovní obraty a porozumět složité struktuře příběhu.
Ve druhé části vyučování jsme se společně vypravili prozkoumat světový oceán. Prostřednictvím hádanek jsme si připomněli množství základních faktů: který oceán je největší a který nejhlubší, proč je voda v moři slaná či jaký je rozdíl mezi okrajovým a vnitřním mořem. Porovnali jsme česká a portugalská označení světových moří, oceánů, průlivů a kontinentů a nakonec jsme přidali pár vyslovených kuriozit, třeba ve kterém velkém zálivu jsou k vidění ostrorepi.
No schválně, ve kterém?
(Jasně že v Bengálském! To přece ví každý!)
Za tým České školy v Lisabonu
Gabriela
